“ Trénink specifického dysfunkčního pohybu v přirozeném prostředí klienta.“
Co je funkční trénink
Obecně je funkční trénink definován jako souhrnné cvičení, při kterém je zapojeno co největší množství svalových skupin, a to takovou formou, aby cvičení co nejvíce napodobovalo běžné denní aktivity klienta.
Vznik funkčního tréninku
První zmínka o funkčním tréninku sahá až 3 000 let před naším letopočtem do Persie, kdy k tréninku vojáků byly použity měchy s naplněným pískem, předchůdce dnešních medicinbalů. O pár tisíc let později používal tyto pomůcky například i slavný starověký řecký lékař Hippokrates, který je využíval k rehabilitačním účelům. Za zakladatele funkčního tréninku se v celosvětovém měřítku považují Gary Gray, Paul Check a Národní akademie sportovní medicíny USA.“
Princip funkčního tréninku
Funkční trénink jako cvičební program vychází z rehabilitace. Sestavy cviků napodobující pohyby v běžném životě přispívaly k upevnění vlastního pohybu. Funkční trénink se často vymezuje jako pohyb či cvičení, které nám umožňuje plnit naše každodenní úkoly a práci výkonněji, účinněji a s nižším rizikem úrazu.
- Dynamická stabilizace segmentu
- Neuromuskulární trénink
- Různé typy pohybu
- Výdrž, rychlost, opakování
- Bez BOLESTI
Využití v rehabilitaci
- bolesti pohybového aparátu (tenisový loket, úponové bolesti,…)
- bolesti zad a páteře (výhřez meziobratlových plotének, bolesti pánve,…)
- bolesti hlavy
- skoliózy
- sportovní úrazy, rekonvalescence
- využití rychlejší nastavení dynamické stabilizace po ASK operacích kolenního a ramenního kloubu (LCA, menisektomie, stabilizace RK)
- plochonoží a terapie deformit chodidla
- zlepšení kondice, nebo trénink specifického pohybu (golfový drive,…)
Za možnost objevení jednoduchosti a účelnosti Funkčního tréninku děkuji kurzu:
Inovativní testování ve fyzioterapii funkční trénink – vedený PhDr. Petrou Vondrašovou, Ph.D.