Funkční trénink

” Trénink specifického dysfunkčního pohybu v přirozeném prostředí klienta.”

Co je funkční trénink

Obecně je funkční trénink definován jako souhrnné cvičení, při kterém je zapojeno co největší množství svalových skupin, a to takovou formou, aby cvičení co nejvíce napodobovalo běžné denní aktivity klienta.

Vznik funkčního tréninku

První zmínka o funkčním tréninku sahá až 3 000 let před naším letopočtem do Persie, kdy k tréninku vojáků byly použity měchy s naplněným pískem, předchůdce dnešních medicinbalů. O pár tisíc let později používal tyto pomůcky například i slavný starověký řecký lékař Hippokrates, který je využíval k rehabilitačním účelům. Za zakladatele funkčního tréninku se v celosvětovém měřítku považují Gary Gray, Paul Check a Národní akademie sportovní medicíny USA.“

Princip funkčního tréninku

Funkční trénink jako cvičební program vychází z rehabilitace. Sestavy cviků napodobující pohyby v běžném životě přispívaly k upevnění vlastního pohybu. Funkční trénink se často vymezuje jako pohyb či cvičení, které nám umožňuje plnit naše každodenní úkoly a práci výkonněji, účinněji a s nižším rizikem úrazu.

  • Dynamická stabilizace segmentu
  • Neuromuskulární trénink
  • Různé typy pohybu
  • Výdrž, rychlost, opakování
  • Bez BOLESTI

Využití v rehabilitaci

  • bolesti pohybového aparátu (tenisový loket, úponové bolesti,…)
  • bolesti zad a páteře (výhřez meziobratlových plotének, bolesti pánve,…)
  • bolesti hlavy
  • skoliózy
  • sportovní úrazy, rekonvalescence
  • využití rychlejší nastavení dynamické stabilizace po ASK operacích kolenního a ramenního kloubu (LCA, menisektomie, stabilizace RK)
  • plochonoží a terapie deformit chodidla
  • zlepšení kondice, nebo trénink specifického pohybu (golfový drive,…)

Za možnost objevení jednoduchosti a účelnosti Funkčního tréninku děkuji kurzu:

Inovativní testování ve fyzioterapii funkční trénink – vedený PhDr. Petrou Vondrašovou, Ph.D.